V posledních letech se klade čím dál větší důraz na psychickou pohodu, a to nejen u dětí, ale i u dospělých. Koneckonců není žádným tajemstvím, že šťastný a spokojený člověk podá v zaměstnání mnohem lepší výkony než ten nešťastný a frustrovaný. Pravdou také je, že narůstá počet osob s diagnostikovanou psychickou poruchou. A opět, tato statistika se bohužel týká i dětí. Rozhodně tedy není na škodu se podívat, do jaké míry je tento trend ovlivněn současným životním stylem a tím, co od nás společnost očekává.
Dnes je v naší společnosti běžný konzumní životní styl, kdy chceme mít prakticky všechno hned. Trpělivost se příliš nenosí, a to nejen v osobním životě, ale také v zaměstnání. To znamená, že to samé od nás očekávají i naši zaměstnavatelé. Faktem také je, že mnoho z nich požaduje, zvláště pokud pracujeme na vyšší manažerské pozici, abychom byli k dispozici i mimo svou pracovní dobu. I během volna tak musíme počítat s tím, že budeme mít hovor s tím, že je potřeba vyřešit nějaký akutní problém.
To samé však platí i u dětí ve škole. Zde jsou po nich požadovány stále náročnější výkony – stačí si srovnat, co jsme se v jejich věku učili my s obsahem jejich učiva. A je navíc potřeba přičíst k tomu fakt, že mají spoustu předmětů, které my jsme neměli.
Také mají za úkol zpracovat mnohem více referátů a seminárních prací, což je poměrně náročnější proces než klasický domácí úkol. Navíc si mohou najít známkování i na internetu, což znamená, že škole v podstatě neuniknou ani doma. Již neplatí, že přišly domů, napsaly si domácí úkoly a mohly na školu až do dalšího dne zapomenout.
Není se tedy čemu divit, že toto vše má značný vliv na naše psychické zdraví. Jistě, část nárůstu psychických chorob lze přičíst na vrub lepším diagnostickým metodám. Avšak nelze zastírat, že současný životní styl na tom má také svůj podíl. A ten je potřeba snížit.
