Pokud se podíváme na statistiky, zjistíme, že většina profesionálních sportovců končí svou kariéru v poměrně mladém věku, často krátce po třicítce. To se může běžnému člověku zdát zvláštní, koneckonců v tu dobu za sebou nemáme ještě ani polovinu doby, kterou bychom měli před odchodem do důchodu odpracovat. To se týká i fyzicky náročných profesí. Proč tedy právě sportovci končí tak brzy?
Hlavním důvodem je, že právě okolo třicátého roku života se začnou projevovat první degenerativní změny spojené se stářím. A vzhledem k tomu, že sportovec často primárně zatěžuje jednu svalovou skupinu, je jasné, že právě zde se to projeví nejdříve.
To samozřejmě vede k poklesu výkonnosti. Avšak zatímco u dělníka je tato změna prakticky nepozorovatelná, zvláště vzhledem k tomu, že ji vyvažuje lepší technikou a zkušenostmi, u sportu je tomu jinak. Zde soupeříme s ostatními, a na prvních příčkách je velmi těsno. I snížení výkonu o jedno procento nás tak může snadno stát na závodě výhru.
Je pak jasné, že o někoho takového nebudou mít týmy ani sponzoři příliš velký zájem. Nezbude tedy, než se sportováním skončit. A to ani není řeč o tom, že další sportování bude tyto změny, a tedy i snížení výkonu, jen podporovat. Výsledkem bude neustálé klesání na výsledkových listinách, přičemž tento propad nepůjde jen tak zastavit.
Bohužel s tím příliš mnoho dělat nelze. Jedná se o fyziologické zákonitosti, které zkrátka neoblafneme. Jistě, správným tréninkem, stravou a doplňky lze tento proces zpomalit a prodloužit tak kariéru o pár sezón, avšak zatím nic víc nedokážeme.
I proto, jakkoliv zní profesionální sport lákavě, není pro každého. Je počítat s tím, že bude nutné si najít po skončení kariéry normální zaměstnání. To však může být problém, neboť onen člověk často nemá žádné vyšší vzdělání, neboť trávil veškerý čas tréninkem, a ani praxi. A to je i důvod, proč mnoho těchto lidí zchudne.
